Strach za zlostí...

Autor citátu na obrázku svými slovy jakoby chtěl říct, že bychom mohli mít vše, co chceme, kdybychom neměli strach, je tak? Jasně, ale tedy určitě nemá na mysli přirozený strach, zachraňující nám život v krizových situacích. Vlastně nejsme moc jiní než ti koně. Jakmile se objeví něco, co nás ohrožuje, lekneme se a impulsivně zareagujeme nějakou obrannou reakcí. Tenhle strach je v pořádku, pomáhá nám. Co je to ale za jakýsi jiný strach, bránící nám mít to všechno, co chceme…?

Měl jsem trénink s jednou slečnou. Pracovali jsme na přechodech a došlo i na couvání. Kůň couval celkem ochotně, ale stále do zatáčky. Vyhazoval záď k jedné straně, nedokázala zacouvat rovně.

Položil jsem na zem dvě kladiny, aby se lépe orientovala, ale stále se jí to nedařilo. Najednou bylo vidět, že se v ní probouzí zlost. Jen tak lehounce, ostřejší oslovení, trošku ostřejší aret. Kůň znervózněl a jeho reakce začaly být také prudší.

Zastavil jsem ji, nechal uklidnit a po chvíli se jí to přece jen povedlo. Měla z toho nakonec radost i kůň v klidu přežvykoval a tak jsem se jí zeptal co vlastně cítila.

"No zlost…" Přiznala neochotně.

Říkám jí: "Zkus si zavřít oči a v duchu se vrať do té situace. Soustřeď se na své pocity. Co ještě cítíš, krom té zlosti?"

Chvíli se soustředila a pak řekla: "Cítím se taková bezmocná, bezradná…"

"Jaký může mít důvod, že se cítíš bezmocná a bezradná," ptám se jí.

Zase chvíli přemýšlela a pak tiše hlesla: "Mám strach, že to nedokážu."

Strach, že něco nedokážu je přece blbost, nemyslíte, přátelé? Je to jen škodlivé přesvědčení o sobě samém. Nějaký hloupý program uložený v podvědomé mysli. Strach z něčeho, co ještě vůbec nenastalo, co tu není, co není ničím reálným podloženo, žádné přímé ohrožení. Tenhle strach není v pořádku, nepomáhá, ale škodí. Nezdravý, iracionální strach zatemňující racionální mysl. A co je horší, člověk o něm vůbec neví. Kdybych s tou slečnou neudělal takovou maličkou terapii, tak by si ho sama vůbec neuvědomila. Cítila jen zlost. Bezradnost a bezmoc za zlostí si neuvědomovala a o strachu za tím vším neměla ani tušení. Její mysl, z hloubi podvědomí ovlivněná nevědomým strachem, vysílala špatné signály a kůň se dostával do chaosu nesrozumitelnosti, který nemohl vyústit v nic jiného než v jeho "neposlušnost".

Znovu se dostávám k mnohokrát již opakované větě C.G.Junga: "Dokud nevědomé nedostaneme do vědomí, bude to řídit náš život a my tomu budeme říkat osud."

Za tou větou se skrývá vyléčení všeho, co vás v životě trápí. Sebepoznání, sebeuvědomění, seberozvoj, to vše není o ničem jiném, než objevit, pojmenovat a prožít ještě jednou to vše nepříjemné, co jste kdysi dávno prožili, aby to konečně mohlo odejít a přestat obtěžovat váš život. To je cesta k vyléčení. To je cesta jak změnit osud.

Když nechám odejít strach, neobjeví se frustrace, bezmoc, beznaděj. Když se ony neobjeví, neobjeví se ani zlost. Když se neobjeví zlost, zůstanu v klidu při práci s koněm a nezvýším zbytečně hlas, nezesílím zbytečně arety, nebudu muset připnout ostruhy, nepraštím svého koně zbytečně, vlastně ho ani nebudu trestat, protože to vůbec nebude potřeba…

A kůň? Bude konečně cítit důvěryhodnou autoritu a v klidu, možná nakonec i rád, udělá to co chcete a nebude dělat co nechcete. A to je přece přesně to, co chceme

Kůň není nastavený na to aby bojoval, ne že by to neuměl, ale přirozeně nastavený je na to, aby vyhověl…

Pokud vás můj krátký článeček oslovil a máte pocit, že nevíte jak na to, tak napište, pomůžu vám najít klid :-)

Mějte krásné dny

Láďa


Dnes si jako dodatek dovolím ještě takové malé PS:

K té fotografii. Našel jsem ji na internetu, nevytvářel jsem ji sám. Ale vidím v ní vlastně symbolicky vše o čem zde píši.

Dívka s koněm uvnitř hradeb, uprostřed vesmíru.

Vesmír jako symbol volného prostoru a svobody.

Hradby jako potřeba se před něčím chránit, jsou symbolem skrytého strachu.

Dívka, opájející se přítomností koně, vypadá spokojeně, obklopena svým strachem si však vůbec neuvědomuje svou nesvobodu a iluzi toho, co prožívá. Symbolizuje zde nevědomí.

I kůň vypadá klidně. V iluzi ale není. Symbolizuje čistou, ničím nezatíženou mysl (vědomí), trpělivě hledající a ukazující cestu ven z vnitřního zajetí.