Dominance a srozumitelnost

O srozumitelnosti již byla řeč v článku o nastavení komunikace. Nebude li kůň chápat požadavek, nemůže ho udělat. To je jednoduché. V praxi se, bohužel, se špatnou srozumitelností setkávám velmi často. Mnoho majitelů koní se vůbec nezamýšlí nad tím, jak se vlastně kůň učí. Na toto téma existuje mnoho odborných studií. Nemám nic proti odborným studiím, ale vždycky mi připadaly takové - těžko srozumitelné. Všechno, co je důležité, musí být jednoduché... Co není jednoduché, není důležité... Kdykoliv člověk jde opravdu do hloubky věci a dostane se k jádru, vždycky na jednoduchost narazí. Překvapivou jednoduchost...

První jednoduché základní pravidlo je:

Kůň se naučí dělat tu činnost, která těsně (opravdu těsně) předcházela povolení tlaku.

Působí li na koně jakýkoliv nepříjemný tlak, bude se vždycky snažit se ho zbavit. Koně preferují klid. Já jim říkám "lovci klidu". Z toho vychází ten nejjednodušší princip výcviku koně. Nastavte věci tak, aby kůň našel východisko z nepříjemné situace způsobem, který chcete, je pro vás i pro koně bezpečný a nechte vše vyplynout do klidu. Háček toho všeho spočívá v tom, že pokud nebudete dominantní tak se situace otočí a kůň začne tlačit na vás, aby se všemu co chcete vyhnul. Jinými slovy, váš kůň může i rozumět vaší komunikaci, může přesně vědět co chcete, nebudete li ale dostatečně dominantní, nebude to chtít udělat vůbec nebo to udělá, ale jen tak napůl. To je dlouhodobě pro člověka nesmírně frustrující.

Velmi často se setkávám i se stavem, kdy si z nevědomosti lidé naučí koně (a to skoro vždy naprosto perfektně) něco úplně jiného než chtěli a vůbec o tom nevědí. Typickým příkladem jsou koně, kteří vyhazují na pobídku bičíkem nebo ostruhou ve chvíli, kdy jezdec potřebuje podpořit reakci na holeň. Po použití této pomůcky kůň vyhodí a jezdec přestane pobízet, protože má strach riskovat to ještě jednou, aby nespadl. Kůň získal klid (zbavil se nepříjemného tlaku) vyhozením. A to je přesně to, co se v té chvíli naučil. Od teď bude mít tendenci na stejný podnět stejně reagovat. V určitém kontextu se dá říct, že si kůň může myslet, že tuto jeho reakci chcete a snaží se být poslušný. Snaží se vyhovět...

Dalším příkladem nesrozumitelnosti, kdy se kůň naučí něco úplně jiného než jezdec chce, je situace, která často předchází tomu vyhazování. Tím je přemíra pobízení, na jízdárnách všudypřítomná, rozšířená jako mor. Čím více a častěji jezdec pobízí, tím méně si uvědomuje jednoduchý fakt, že kůň stále méně reaguje. To je nenápadný proces, probíhající v tichosti a plíživě. Vždycky se ptám: "Co si myslíš, že se tvůj kůň naučil (tím stálým pobízením)?" Odpověď většinou zní: "No asi nic..."

To je ale velký omyl. Kůň se učí stále. A jestli si patnáct minut nevšimnete, že na pobídky již nereaguje, tak se celou tu dobu učí (a úspěšně naučí) pobídky ignorovat. Je to jakoby mu jezdec systematicky říkal: "Na ten tlak mých nohou nereaguj, prosím..." No a on to rád dělá. Je v klidu, protože ví co má dělat a ještě se nemusí tolik namáhat. Jenomže pak ho z toho klidu vyruší dloubanec ostruhou nebo rána bičem ve chvíli, kdy si jezdec uvědomí realitu. Pokud to jezdec udělá moc prudce, nedej bože vztekle, protože je frustrovaný, že se mu nedaří, vyvolá to prudkou reakci i u koně. Flegmatický kůň "jen" popoběhne, cholerik ale může vyhodit. A jezdec toho rychle nechá. Učí koně... Vyhazovat... Popobíhat... Ignorovat pobídky... Takových a podobných případů najdete desítky...

Z toho vyplývá druhé jednoduché základní pravidlo:

Opakující se tlak, na který nevyžaduji žádnou reakci, se kůň naučí ignorovat.

Třetí jednoduché základní pravidlo je:

Reagovat se kůň naučí na první tlak, kterým člověk začne svůj požadavek.

Vysvětlím to na příkladu, kdy si taktéž mnoho lidí naučí koně něco, co nechtějí. Změna tempa do vyššího chodu pod sedlem. Představte si, že jedete na vyjížďku. Sednete si na koně, pobídnete a na volné otěži vyrazíte do lesů a luk. Přijde chvíle, kdy si chcete zaklusat. Co uděláte jako úplně první? Vezmete si do ruky otěže a připravíte se, aby kůň nevyrazil moc rychle. Vzápětí pobídnete. Časový interval mezi sáhnutím do otěží a pobídkou je tak jedna, max dvě vteřiny. Pak si chcete zacválat. Co uděláte jako první? No totéž! Sáhnete do otěží, zkrátíte a pobídnete. Napadlo vás někdy, že jste právě začali učit koně vyrážet dopředu (tedy zrychlovat) na zkrácení otěží? Pokud ne, tak se zamyslete dřív, než si vyrobíte velký problém. Koně se učí rychle a přechodů nahoru děláte spoustu. Čím víc, tím dokonaleji a rychleji bude váš kůň reagovat. Jenomže pak je potřeba udělat také přechod dolů. Zpomalit a zastavit, na což použijete zkrácení otěží taktéž...

 Zajímá vás toto téma? Napište...